Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů
Lochschmidtová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů" se zabývá vztahem kulturní participace a socioprostorového kontextu města a jeho proměnami v čase na příkladu hlavního města Prahy v období 80. let 20. století a v prvním desetiletí 21. století. Práce uvádí několik základních způsobů, jak se může prostor ovlivňovat kulturní participaci. Jde o kulturní infrastrukturu, politiky a strategie veřejné správy, přítomnost kreativních tvůrců kultury a existenci publika se zájmem o kulturu. Dále popisuje podmínky pro kulturní participaci v Praze v 80. letech 20. století a po roce 1989. Existenci vztahu mezi kulturní participací a prostorem ověřuje na úrovni deseti obvodů hlavního města Prahy pomocí sekundární analýzy dat kvantitativních dvou sociologických výzkumů "Třídní a sociální struktura obyvatelstva ČSSR" z roku 1984 a "Media Projekt" z roku 2007 s využití ordinálního logistického regresního modelu.
Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů
Lochschmidtová, Kateřina ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vliv prostoru na kulturní participaci Pražanů" se zabývá vztahem kulturní participace a socioprostorového kontextu města a jeho proměnami v čase na příkladu hlavního města Prahy v období 80. let 20. století a v prvním desetiletí 21. století. Práce uvádí několik základních způsobů, jak se může prostor ovlivňovat kulturní participaci. Jde o kulturní infrastrukturu, politiky a strategie veřejné správy, přítomnost kreativních tvůrců kultury a existenci publika se zájmem o kulturu. Dále popisuje podmínky pro kulturní participaci v Praze v 80. letech 20. století a po roce 1989. Existenci vztahu mezi kulturní participací a prostorem ověřuje na úrovni deseti obvodů hlavního města Prahy pomocí sekundární analýzy dat kvantitativních dvou sociologických výzkumů "Třídní a sociální struktura obyvatelstva ČSSR" z roku 1984 a "Media Projekt" z roku 2007 s využití ordinálního logistického regresního modelu.
Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst
Dudová, Zuzana ; Opletalová, Lenka (vedoucí práce) ; Poláková, Markéta (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Z. Dudová Využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích měst Abstrakt Práce se zaměřuje na analýzu míry využití efektů veřejných kulturních služeb v rozvojových strategiích vybraných měst (Český Krumlov, Velké Meziříčí a Blatná) pro rozvoj těchto lokalit. Teoretická část práce se věnuje rešerši existujících přístupů k řešení problematiky, definici klíčových pojmů a základního rámce konceptu veřejných kulturních služeb v kontextu specifické situace strategického řízení a plánování kultury samosprávnými celky v ČR. Identifikována byla široká škála možných neekonomických přínosů veřejných kulturních služeb od individuálních přínosů po sociální dopady pro širší komunitu. Analytická část je zaměřena na postavení a význam kultury, kulturních služeb a jejich možných přínosů v klíčových koncepčních a strategických dokumentech vybraných měst. Pro širší pochopení kontextu situace strategického plánování kultury vybraných českých měst jsou analyzovány i koncepční a strategické materiály souvisejících rovin krajské a národní kulturní politiky, ale i vybraných nejvýznamnějších českých kulturních příspěvkových organizací (Národní muzeum, Technické muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze). Analyzovány jsou také přínosy veřejných kulturních služeb dle samotných obyvatel (mládež i dospělí),...
Volný čas a kulturní participace v letech 1984–2011
Šafr, Jiří
Kapitola nejprve nastiňuje krátký přehled vývoje vybraných indikátorů trávení volného času v české společnosti od pol. 80 let. Dále sleduje hlavní faktory ovlivňující životní styl ve sféře konzumace vysoké kultury. Podmíněnost kulturní participace dle sociodemografických charakteristik se celkově snižuje, nicméně děje se tak velmi pomalu. Výsledky analýzy za období 1984 až 2011 ukazují, že třídně kulturní homologie – souvislost třídy (a také vzdělání) s kulturně náročnějšími aktivitami volného času – je v české společnosti stále přítomná. Rovněž pokračuje přibližování kulturního života na vesnici a ve městě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.